« Jelikož nemáme k dispozici přístavy, přivezeme si naše vlastní. »
Lord Mountbatten

Historie umělých přístavů

Churchill nečekal s vymýšlením náhradního řešení, jak obsadit přístav pro zásobování pozemních jednotek, na výsledek útoku na Dieppe. Již 30. května 1942, 3 měsíce před akcí v Dieppe, se, dnes již slavnými slovy, obrací na Lorda Louise Mountbattena ohledně konstrukce plovoucích mol : "musí se zvedat a klesat s přílivem a odlivem. Je nutné vyřešit problém jejich zakotvení. Zjistěte mi, jaké řešení je nejlepší."
Útok na Dieppe jen potvrzuje Churchillovu skvělou intuici: jestliže přístavy, tolik nezbytné k uskutečnění invaze, nemohou být obsazeny, musí se postavit.
Jednotlivé části jsou zkonstruovány ve Velké Británii, dopraveny přes Lamanšský průliv a sestaveny proti normandským břehům.

Umělý přístav se skládá z plovoucích vozovek a vykládacích plošin, které se zvedají a klesají s přílivem a odlivem.

Pro zajištění klidných vod je vytvořeno kotviště ponořením betonových dutých bloků a starých lodí.

Konstrukce jednotlivých částí připadá na samotné Brity, jejichž průmysl je již tak dost vyčerpán. Přesto, za dobu kratší 9ti měsíců, Britové zhotovují všechny nezbytné součásti. Je k tomu potřeba neskutečné množství materiálu a několik desítek tisíc mužů se podílí na stavbě tohoto gigantického projektu.

Arromanches je osvobozeno 6. června večer a již 7. června jsou potopeny první lodě. 8. června jsou ponořeny první kesony Phoenix. 14. června započíná vykládka. Plně funkční začátkem července, arromanchský umělý přístav prokáže svou cenu během velké Montgomeryho ofenzívy v půlce července na město Caen. Během jednoho týdne bude každý den vyloženo více jak 18000 tun zboží.

Pozůstatky umělého přístavu jsou stále ještě k vidění v Arromanches a několik desítek kesonů PHOENIX stále zaručuje Arromanches ochranu před vlnami a klidnou hladinu. Skutečné veledílo v oblasti inženýrství, arromanchský umělý přístav byl klíčovým bodem pro vítězství v Evropě.